Hledání

Přihlášení

Home arrow Povídky arrow Kolmino arrow Euro Big way camp 2012
Euro Big way camp 2012 PDF Tisk E-mail
Autor: Jan Kollmann, 02. 08. 2012 (5922x shlédnuto)

V červenci od 23. do 26. se již po páté konal v Polsku Euro big way camp 2012, tentokráte na DZ Wloclawek, za účasti těch nejlepších koučů ze světového týmu (např. BJ Worth, Kate Cooper, Larry Henderson, Herman Landsman, Markku Teivainen a dalších… ) a samozřejmě i těch nejlepších letadel, která jsou pro parašutisty ideální – 3x Skyvan z Pinku (všechny AT) a 2x L-410 Turbolet (OK – SAS a místní letadlo UR-LAA).

Společně s Hankou (jediní dva účastníci z ČR – celkem byli účastníci z 33 zemí celého světa) jsme vyrazili ráno v neděli 22. července na cestu, která, byť měří přijatelných 500 km, trvá přibližně devět hodin. Důvodem je značná absence dálnic na Polském území, nicméně až na jednu objížďku, kterou jsme absolvovali po lesních cestách společně s místními řidiči, kterých jsme se drželi, abychom nezabloudili, proběhla cesta bez problémů. Na DZ Wloclawek jsme dorazili v podvečer, šli se rovnou zaregistrovat, rozbít stany, dát si pivko a spát.


DSCN0021Počasí nám opravdu přálo, protože jsme se probudili do krásného slunečného dne a po snídani se vydali na oficiální zahájení akce se zástupci pořadatelské DZ. Celá akce měla být rozdělena do třech nezávislých skupin dle výkonosti a zkušeností jednotlivých parašutistů (OPEN pro začátečníky, 60-80way pro pokročilé a 130+way pro opravdu zasloužilé skokany s doporučením některých skákacích kapacit). Já, jakožto parašutista zelenáč, jsem se se svými 140 skoky hlásil do OPEN a Hanka jakožto zasloužilá parašutistka se dostala na doporučení do 130+way.


Avšak z důvodu celkově nižšího počtu účastníků (holt krize se projevuje všude), byly nakonec dvě skupiny Open a 60-80way sloučeny do skupiny s názvem 50way a 130+ se přejmenovala na 100way. Pro mě, jakožto zelenáče, to byl úžasný pokrok (aniž bych pro to něco udělal, ale tak to občas v životě bývá).


Skupina 50way (skutečný počet lidí cca 42)
DSCN0016
Naše skupina dostala jako kouče BJe a Markkuse a pro první den byla rozdělena na dvě menší, skákali se 20way, což pro mě bylo stejně něco neuvěřitelného, protože za svou skákací karieru mám skočenou maximálně nějakou RW 7, kdy jsme se viděli kompletní naposled v letadle a následně pak na zemi. Na prvním místě v rámci celé akce byla bezpečnost, a tak jsme vše poměrně dlouho před každým seskokem poctivě sušili na zemi v rámci brífinku do posledního detailu. Jediné co mě opravdu rozhodilo, byla požadovaná výška otvírání, která je u big ways stanovena na 900m nad terénem, na což opravdu nejsem zvyklý.


DSCN0005A už jdeme do letadla pod vedením BJe, který celý skok řídí. Výška náletu je pro první den stanovena na 4500m nad terénem, přesto dostáváme 4600, otevřou se dveře, rozsvítí se zelená a jde se ven ... Krásný první skok, skoro se to celé pochytalo až na pár jedinců, kteří orbitují okolo a někdo z nich podpadnul. Já se zapojil do sestavy bez výrazných problémů (přece jen ten čas strávený v tunelu k něčemu asi byl ….).


40wayNásledující den byla skupina již kompletní, a hned první skok se šlo ze dvou letadel (Skyvan). Výška náletu byla 5300m nad terénem a tak se šlo už i s kyslíkem. Měl jsem opravdu trému a bál se, že to pokazím, ale moje zapojení do sestavy nebylo zrovna nejhorší oproti jiným spoluskokanům, kteří zajistili rozbití sestavy a následný pád velké části sestavy do tzv. BLACK HOLE. Všichni byli duchapřítomní a tak se po rozpadu sestavy opět snažili přiblížit k základu. Díky duchapřítomnosti všech byl i rozchod sestavy  (1700m) celkem v klidu, i když se asi nepodařilo dát dohromady všechny trackovací týmy. Následný rozbor nebo-li debrífink ukázal na někoho jiného než na mě a tak jsem byl vlastně s prvním skokem RW 40 velmi spokojen. Ten den jsme se snažili tuto sestavu pochytat a nakonec se nám to na pátý pokus (poslední v rámci dne) podařilo, což mělo za následek velmi velkou radost a motivaci všech do dalších skoků a hlavně, důvod k tomu si dát večer pár piv Smile


DSCN0004Následující den jsme pokračovali se stejným tvarem formace, ale chtěli jsme přidat ještě změnu. Bohužel se to nepodařilo pochytat a po třech neúspěšných pokusech jsme tvar změnili. Ani ten se však nepodařilo chytit. Hlavním důvodem bylo, že v rámci našeho teamu se vyprofilovalo několik tzv. debilheadů (podrobný popis debilheda najdete pod článkem), kteří byli schopni při zapojování dostat například BJ Wortha do sit fly a následně sestavu rozbořit. Večer jsme se opět museli posilnit několika vychlazenými zlatými moky a rozebrat důvody našeho neúspěchu – za všechno můžou DEBIL HEADS.


Poslední den (zbývaly dva skoky) jsme pokračovali formací z předchozího dne a tentokrát se k nám přidala Kate Cooper, která přinesla potřebnou motivaci do našeho teamu. I přes veškeré úsilí se nám nepodařilo sestavu zkompletovat, ale bylo vidět, že se opravdu všichni snažili podat co nejlepší výkon.


Skupina 100way
100waySkupina 100way byla určena pouze pro pozvané skydivery, resp. lidi s doporučením od nějakého skákacího guru. Za ČR se do sestavy dostala Hanka, která, jakožto zkušená skydiverka rozhodně nemohla zklamat. Celou sestavu se však nepodařilo pochytat, i když k tomu v jednom skoku chybělo velmi málo – 1 grip. Celá sestava byla vysazována ze třech skyvanů a dvou L-410 z výšky 5300m až 5500m nad terénem.  Za tohoto počtu účastníků se již velmi zvyšuje riziko nehody a tak jsou rozchody a lety na padáku tím nejkritičtějším místem celého seskoku – rozchod formace jde ve více vlnách a zároveň je formace rozdělena do několika skupin z nichž každá má určenu svou doskokovou plochu. Jakýkoli výrazný prohřešek proti bezpečnosti znamená okamžitou červenou kartu. V rámci 100way došlo k jednomu incidentu, kdy při prvním seskoku formace musel jeden člen odhodit HP a měl bohužel závadu i na ZP – závity, přestože došlo ke zranění, byl včas převezen do nemocnice a jeho život byl zachráněn.  Víc informací o skupině 100way už nemám, snad jen to, že byla plná opravdu dobrých skydiverů a je škoda, že jich tam nebylo více z ČR.

 

Po ukončení oficiální části seskoků jsme si šli, jakožto ostřílení mazáci skočit jenom nějakou tu 13way, v níž se promíchali nadšenci z 50 i 100 way. Nahoru jsme šli v L-410 a přestože výskok nebyl nic moc a trochu do mraků, podařilo se nám dát 3 body. Po přistání se nám ještě předvedly odlétající Skyvany ve formaci nízkým průletem nad letištěm.


DSCN0049Následoval závěrečný ceremoniál a tombola o hodnotné ceny, ale opět jsem nic nevyhrál, resp. spíše by mě překvapilo, kdybych něco vyhrál. Večer pak pokračoval promítáním filmu o posledním Euro Bigway campu 2011 (boží film, jen nevím, kde ho stáhnout) a následovala párty, na které nám zahrála na gramofony místní DJka. Jako správní Češi jsme hájili naše barvy a odcházeli poslední někdy okolo půl čtvrté ráno.


Pak už jen následovala cesta domů, kdy jsme hodnotili celou akci a přemýšleli o tom, jak více skákat bigways v ČR a jak se dostat do World teamuCool. Mimochodem, cestou přes Hradec Králové jsme řešili, jestli si cestou někde neskočíme …


Slovo závěrem
I když se považuji za skydivera nováčka, tak tato akce dala hodně i účastníkům, kteří již nějaké zkušenosti měli  a přestože je to drahá záležitost, tak se vyplatí. Na Českých DZ podobné zkušenosti nezískáte ani za následujících 100 nebo 200 skoků, resp. vůbec, a je to dáno hlavně tím, že u nás se podobné akce prostě nekonají (pouze občas menší big ways v Klatovech) a zdá se mi, že není ani moc lidí, kteří by si chtěli a jsou ochotni za koučing něco připlatit.


DSCN0001Rád bych zde ještě zmínil věci, které jsem si mohl díky tomuto kempu vyzkoušet a naučit, jsou to zejména skok ze dvou letadel ve formaci (skoky z lead plane i z trail plane), různé sloty ve formaci, stoupání s kyslíkem, pochopil jsem jak se klíčují výsadky ze dvou a více letadel, rozchod velké formace a trackování v týmech, bezpečnost létání na padáku (jsou zakázány zatáčky o více než 90 stupňů, žádná narychlená přistání, je zakázáno sundavání botiček či jiné činnosti, které odvádějí pozornost od řízení padáku, přísně je vyžadován daný směr přistání a dodržení tzv. poslední zatáčky), základní informace o hypoxii, jak vypadá black hole, jak je důležitá příprava na seskok a samozřejmě i jeho následný rozbor, jak je v těchto formacích důležitá disciplína a respekt k organizátorům a spousta dalších věcí.  Toto vše je důležité pro dosažení úspěchu a proto nezáleží pouze na tom, jak je kdo zkušený a kolik má seskoků, ale jak dokáže pracovat v rámci týmu, protože každý team je tak silný, jako jeho nejslabší člen.


Níže uvádím pár výrazů, které by se Vám mohli hodit na nějaké zahraniční DZ:
Lead plane – vedoucí letadlo ve formaci – z něj vyskakuje obvykle základ formace a floater, který vyskakuje na READY
Trail plane – letadlo následující lead plane – z něj vyskakuje zbytek formace jakmile zahlédnou floatera z lead plane, povel k výskoku je opakované GO!
Debil head – v každé větší formaci se nalezne alespoň jeden debil head, je to člověk, který se obvykle projevuje tím, že chodí pozdě na brífinky a debrífinky, nerespektuje doporučení koučů, případně ví vše nejlépe a často také bývá člověkem, který sestavu atakuje svým zapojením a způsobí black hole
Break off – rozchod formace – často se na cizích dropzonach uvádí výška ve feetech (1 foot = 0.3048 meters) př. 5000 ft = cca 1500m (přesně 1524m)
Oxygene – kyslík, který je rozveden v letadle pomocí soustavy hadiček  - doporučuji strkat do pusy nebo přímo do integrální přilby. Jako vychytávku jsem viděl u několika lidí, že mají svojí osobní hadičku, kterou napojují na rozvod v letadle
LineUp – Seřazení členů formace tak, jak budou vyskakovat z letadla, obvykle je to součást dirt dive
Base, Zippers, Whacker, Anchor  – typy pozic ve formaci
Bigway – Definice big way není zcela přesná a není ani stanoven přesný počet účastníků, proto uvádím definici,kterou jsem převzal na tomto Big way Campu -  formace skokanů o neurčeném počtu členů vysazená nejméně ze dvou letadel
Floater – skokan, který opouští letadlo jako první ještě před základem, často dává znamení ještě dalším letadlům, k výsadku
Tracking team – skupina parašutistů, která společně v tracku opouští formaci a po několika vteřinách se rozdělí na jednotlivce
Dock – Zadokovat se neboli zapojit se do sestavy na správném místě, obvykle by se měl člověk před zadokováním nadechnou a vydechnout a následně chytit grip
Dirt dive – příprava na seskok, při níž se dohodnou a nacvičí veškeré detaily seskoku zejména tvar formace a změny, obsazení slotů, rozdělení do letadel, pořadí výskoku, výška rozchodu atd. Často bývá tato důležitá část podceňována zejména u menších formací, což může mít fatální důsledky.

 




  Komentáře (1)
RSS komentáře
 1 Přidal Hanka website, 24. 08. 2012 22:02
Hezky napsané Kolmíno - v ČR není moc lidí, kteří by měli skočenou 40-way (a teprve ne při 150 seskocích!). Super práce! 
 
A koho to zajímá, posílám odkaz na video z 8. seskoku 50-way (postupně ze dvou kamer): http://vimeo.com/46301964 
 
a z 8. seskoku 100-way (ze tří kamer): http://vimeo.com/46306912

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6
AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com
All right reserved