Hledání

Přihlášení

Home arrow Články arrow Zajímavosti arrow Chování padáku v bouřce
Chování padáku v bouřce PDF Tisk E-mail
Autor: Eva Hepnerová, 01. 08. 2007 (11515x shlédnuto)

Bouřka Když jsme v pátek - naštěstí ne třináctého - 20. července 2007 skákali na dropzone v Mostě, začalo se po několikadenních vedrech měnit počasí. Při poslední výsadce přišla rychlá bouřka a pilot nás nechal vysadit ze 3000 m.

Padali jsme po celou dobu v mraku a po otevření jsme zjistili, že visíme na hranici bouřky, za námi šla černá stěna, ze které šlehaly blesky.

Většina padáků to stihla na zem, nás pár ostatních bohužel potkal jev, který je popisován po celém světě, ale nebyl ještě přesněji popsán parašutisty u nás, takže chybí informace, jak se v takovém případě chovat.

Jedná se o tzv. konvergenci proudění.

Ve všech hladinách zasažených tvořící se bouřkovou komorou se projevuje konvergence proudění – okolní vzduch ze všech stran vtéká do prostoru vzestupného proudu, viz obrázek.

Konvergence proudění

Prakticky se to projeví tak, že je padák takřka neovladatelný a vytáhne parašutistu rychlostí až 20 m/s do bouřkového mraku. Snažila jsem se bouřce uletět a přistát na letišti, nicméně po pár vteřinách jsem zjistila, že padák neklesá, ale stoupá. Začala jsem točit za přední popruh 360-ky a dosáhla jsem pouze toho, že jsem se točila ve stejné výškové hladině, cca 900 m. Po puštění popruhu mě to během pár vteřin vytáhlo do výšky 1500 m a rozhodla jsem se rychle padák odhodit, aby mě to nevytáhlo do výšky, kde dochází ke ztrátě vědomí. Odhazovala jsem již ve výšce 1700 m a padák okamžitě vyletěl do mraku a ani později se v širokém okolí nenašel. Propadala jsem do 500 m, kde jsem otevřela záložní padák. Naštěstí mě bouřka zpátky již nevytáhla a dostala jsem se na zem. Během letu na záložním padáku se mnou smýkala vichřice, padák byl neovladatelný a nedal se ani odhadnout směr letu. Po dopadu mě to ještě táhlo cca 150 m a zastavila jsem se až o les, nepomohlo ani stažení jedné řidičky. Vážím 50 kg a mám vrchlík PD170, záložní padák 150, takže jsme se domnívali, že to celé vzniklo malým zatížením, dokud nám nepopsal své soupeření s bouřkou kolega, který byl na vrchlíku 150 s 90 kg. „Utočil“ za přední popruh výšku 500 m, kde pustil padák na přistání a vytáhlo ho to zpět do výšky 900 m. Na druhý pokus přední popruh stáhl až do úrovně pasu (jinak padák nereagoval a stále stoupal), točil 360-ky až do výšky 250 m, kde už ho konvergence proudění nezasáhla a přistál. Dle jeho slov se mu padák několikrát díky poryvům složil a byl tak fyzicky vyčerpaný, že už by napotřetí neměl sílu ani na odhoz.

Bohužel, ne každý je tak fyzicky zdatný, že by vydržel přetížení během otáček ani tahat za přední popruh a prát se s vichřicí.

Cb (cumulus congestus – oblačný útvar nestejně mohutných věží) je složen z vodních kapiček a v horní části z ledových krystalků. Obsahuje velké dešťové kapky (někdy i značně přechlazené) a často sněhové vločky, krupky nebo kroupy.

V mírných zeměpisných šířkách zasahuje v letních měsících Cb do výšky 10–14 km, ale v zimě většinou nepřesáhne 6km. Výstupné proudy dosahují rychlostí odhadem 20–50 m/s a sestupné obvykle kolem 15 m/s někdy však i 50 m/s.

Bouřka

Rizika

Pokud se setkáte s tímto jevem a začnete prudce stoupat i po stažení předního popruhu, nezbývá než odhodit padák. Další možností je odlétnout co nejdále a dostat se ven z konvergence proudění kolem bouřkového mraku, ale na to je již při stoupání pozdě.

Příklad:

V Rusku se po 2. světové válce uskutečnily 2 pokusy výsadky vojáků do bouřky. Na první pokus vysadili 10 dobrovolníků přímo do CB a nikdy nikoho nenašli, v druhém pokusu vysadili další parašutisty již pod CB a všechny to vytáhlo do 10 km, kde následně umrzli...

Může nastat několik situací:

  1. proud Vás vynese až do výšky 10 km, kde pravděpodobně umrznete. Nad 5 km je již vzduch řídký natolik, že dochází ke ztrátě vědomí a bouřka Vás vláčí do té doby, než Vás někde „vyplivne“.
  2. bouřka Vás odnese několik desítek km daleko od místa, kde Vás zachytila
  3. vlivem poryvů se může složit padák a tím přestává plnit svou funkci
  4. od bouřky jdou také studené proudy směrem k zemi, které Vás mohou odhodit až několik metrů nad zem, kde se již padák nestihne nafouknout do funkční polohy na přistání
  5. během letu na padáku se mění směr proudění, takže se nedá odhadnout směr letu ani směr větru při přistání

Doufáme, že se s touto situací nikdy nesetkáte a pokud ano, budete mít dostatek informací k tomu, abyste správně zareagovali...

K článku byly použity informace ze serveru www.bourky.com a odborné meteorologické konzultace.

Další zajímavé články najdete zde a zde.

Eva Hepnerová, Mikuláš Buleca
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
www.sky-dive.cz

+420 775 344 330
ICQ 133 694 788
SKYPE beruskasky




  Komentáře (16)
RSS komentáře
 1 Přidal Hanka, 02. 08. 2007 07:03
Evo, diky moc za článek. Jsem ráda, že jsi ještě pořád tady. Mimochodem, zrovna včera mi poslala Wiky povídku, kterak přistávala v Kunovicích před bouřkou. Tam to skončilo "jen" zlomenou nohou (a nejen u Wiky, co jsem slyšela). Příští týden to tu zveřejním, tento už byly dva nové články, tak ať je čtenáři stihnou vstřebat.
 2 Přidal Hepik website, 02. 08. 2007 07:44
Uz jsem o tom take slysela, jsem zvedava na jejich zkusenosti. Ja jsem skoncila se zlomenym krckem, takze si par mesicu odpocinu, ale hlavne, ze jsem ziva ;)
 3 Přidal Astor, 02. 08. 2007 08:37
Zajímalo by mě, jak moc se dá v takové situaci věřit výškoměru? Podle mě se takové změny v teplotě, proudění atd. musí projevit i na tlaku. Ukazoval po přistání nulu...?
 4 Přidal wiky, 02. 08. 2007 08:46
Tak to je síla. Představa, že mě něco táhne nahoru... Zdravím Hepíka. Já si taky nějaký ten měsíc odpočinu. Doufejme, že už nás letos takových nebude víc.... :-) A jak si říkám já... Noha je noha (mám dvě), ale páteř nebo hlava... to by bylo horší. A v roce 2008 to doženem... :-)
 5 Přidal Hepik website, 02. 08. 2007 08:54
ASTOR: Abych pravdu rekla, tak netusim, mela jsem uplne jine starosti po pristani:-) Ale pri klesani na zalozaku a pred pristanim to vysku ukazovalo normalne. Ja jsem vysku zaregistrovala poprve ve chvili, kdyz uz ostatni pristavali a me bylo divne, ze jsem nejak vysoko a letiste se porad "zmensovalo"....Nevim, na kolik mohl byt vyskomer presny, ale stoupani bylo ocividne jen pohledem na zem...
 6 Přidal cocik, 02. 08. 2007 09:03
je to hodne strasidelny cteni ... preju brzky uzdraveni obema ;)
 7 Přidal stefoun, 02. 08. 2007 10:48
Desive a poucne, diky moc za clanek. Preji, at se brzo uzdravite. 
S tim vyskomerem by me to taky zajimalo, ale rekl bych, ze i kdyby v tom bourkovem stoupaku fungoval spatne, pokud se nehne s kalibraci, na zemi bude ukazovat opet plus minus nulu. Otazka je jak moc spatne by fungoval v tom stoupaku, bude tam vyssi nebo nizsi tlak, kdyz je to misto, kterym se vzuch evidentne presouva z mista s vysokym tlakem do mista s nizkym tlakem? Meteorolog by to asi vedel...
 8 Přidal Alexandr, 03. 08. 2007 13:51
tak to je masakr :eek ... skoro (!) k neuvěření. Gratuluji k přežiti a děkuji za článek :)
 9 Přidal TBA, 06. 08. 2007 11:52
Je to velmi poučný čtení. Před pár lety se něco podobného stalo ve státech, studenta to tam nasálo znovu i po odhozu, doletěl asi 15km od letiště, přežil se zlomenýma nohama... Na mnoha dropzónách je vidět snahu urvat seskok i s bouřkovými mraky v dohledu, a zkušenosti z tohoto víkendu ukázaly, že je to velmi rozšířený jev. Snad bude tvůj článek dostatečným varováním. Občas holt potřebujeme klepnout přes prsty, něco o tom vím... 
Důležitá informace, která z tvého článku plyne je ta, že spolehlivý nouzový postup neexistuje...
 10 Přidal Ivan Kraus, 07. 08. 2007 14:12
Ad1. Výškoměr v bouřce ukazuje s výškovou odchylkou max. několika desítek metrů. Např. při snížení tlaku z 1015hPa na 1012hPa výškoměr ukáže výšku pouze o 25m větší než ve zkutečnosti. 
 
Ad2. Už jsme tuhle situaci kdysi na letišti diskutovali a došli jsme k následujícímu: Pokud by došlo k nasátí i na otevřeném záložáku, tak namísto celého předního popruhu stáhnout krajní přední šňůru až do částečného vylití vrchlíku, šňůru podle situace (zhruba ve výšce 150 - 100m, což by měla být dostatečná výška pro znovu nafouknutí vrchlíku) postupně povolit. Je to opravdu naprosto nouzové a velmi nebezpečné řešení, hrozí zamotání stažené šňůry i vlajícího vrchlíku a ne každý vrchlík se s jistoutou znovu správně nafoukne. 
 
U kulatých padáků (OVP-68) to fungovalo naprosto bezvadně a to už po poměrně malém stažení. Měli jsme tuhle metodu připravenou to pro zabránění pádu do starých zaplavených lomů (tzv. kališť) kolem starého mosteckého letiště. Navíc šňůra se dala v případě zamotání odříznout bez rizika ztráty funkce vrchlíku.  
 
Velmi však nedoporučuji tento manévr dopředu \"trénovat\" na dnešních typech hlavních padáků a riskovat případný odhoz (navíc díky zamotání se do stažené šňůry s rizikem podkovy). Nasátí bouřkou by opravdu mělo patřit k naprosto výjimečným situacím.
 11 Přidal Ivan Kraus, 13. 08. 2007 11:30
O víkendu v Kunovicích jsem přeci jen podlehl pokušení a opatrně zkusil, co se v reálu při stahování krajní přední šňůry hlavního padáku bude dít:  
 
Pokus č. 1 s plechovým vrchlíkem HOP RW 135 při zat. 1,7 (max. dle dop. výrobce): 
Po jemném zatažení přechází vrchlík velmi ochotně do strmé sestupné spirály bez náznaku zborcení, síla na stažení šňůry je nesrovnatelně menší než na stažení popruhu. Pozn. Vzhledem k tomu, že mi zbyla malá výška po předchozím přesunu od místa otevření k dropzóně, jsem se o větší zatažení raději nepokoušel.  
 
Pokus č. 2 s vrchlíkem HOP RW 150 při zat. cca 1,5: 
Po jemném zatažení se vrchlík chová zhruba stejně jako stopětatřicítka, při větším zatažení se zaklapují zhruba jeden až dva krajní kanály, které se ovšem ihned po uvolnění šňůry okamžitě nafukují. Sestupná rychlost je poměrně veliká (ovšem jestli je srovnatelná se zatažením předního popruhu až do pasu nedokážu posoudit, ale řekl bych, že ano). K zaklapnutí krajních kanálů: tento typ vrchlíku je k tomuto jevu jak známo obecně poměrně náchylný, u záložního vrchlíku s relativně tlustým profilem a velkými náběrovými otvory by k němu při klidném ovzduší asi vůbec nemuselo dojít, při nasátí bouřkou je však turbulence enormní, těžko říci jak by v takové situaci vrchlík vypadal. Po uvolnění šňůry by se však měl rychle a spolehlivě nafouknout. 
 
Provedení pokusů mě utvrdilo v názoru, že pokud by někdo nebyl při nasátí bouřkou na záložáku schopen pořádně stáhnout přední popruh (což je určitě mnohem lepší způsob), tak se stažení krajní přední šňůry, jako poslední záchraný prostředek ve smyslu - tonoucí se stébla chytá, použít dá.
 12 Přidal Ivan Kraus, 13. 08. 2007 13:52
Díky za moc hezký článek! (zapoměl jsem poznamenat v prvním i druhém příspěvku).
 13 Přidal stefoun, 23. 08. 2007 08:58
Tak bourkovy odhoz ma zda se dohru.Tv Nova 
Skoda, prijde mi zbytecne do vseho tahat pravniky a zejmena TV Novu, ktera ma zpravidla do objektivniho zpravodajstvi daleko. Vysadit me nekdo do bourky taky nebudu stastny, ale myslim si, ze v tomhle sportu bereme riziko na sebe. Pokud pri vyskoku nevidim na zem, nikdo me asi ze dveri strkat nebude. No ale v Moste jsem nebyl, muzu tedy tezko soudit...
 14 Přidal Astor, 23. 08. 2007 14:16
Tak nevím... Díval jsem se na tu nováckou reportáž a nějak mi nesedí, že výskok proběhl na pokyn "řídího instruktora z věže". Nerozhoduje snad o výskoku osoba přítomná v letadle - výsadkový průvodce, který má mj. povinnost "zakázat výsadek, nebo seskok každému parašutistovi, kdykoliv zjistí, že není vidět doskoková 
plocha plocha, nebo seskok včetně následného sestupného letu nelze provést vně 
oblaků" (v-para-1)? Byly tam ty mraky nebo ne? Podle 2. odstavce článku to vypadá, že ano. Pak ale nemají pravdu hned dva lidé v reportáži, kteří tvrdí, že "k žádnému porušení předpisů nedošlo...". 
 
Osobní poznámka - sám bych VELMI, VELMI váhal, pokud bych kdy měl použít TV Nova jako nástroj při své cestě k právu. Zvlášť pokud jde o sport, který stále velká část veřejnosti vnímá jako zábavu šílenců a sebevrahů. 
 
Jinak děkuji Ivanu Krausovi za užitečné informace o výškoměru a možných nouzových postupech. A autorce článku přeji brzké uzdravení, samozřejmě!
 15 Přidal V.Volf website, 23. 08. 2007 16:26
http://www.blueboard.cz/kniha_0.php?hid=4pibj9dap17ro67eccep6sja7m6jca&id=155929&sub02=true&pozice=7
 16 Přidal jaro, 15. 10. 2009 19:49
Velmi oneskorene... blahozelam k prezitiu, podla clanku je prezitie v burke skor raritou, ako nejakou istotou alebo pravdepodobnostou (ako pri normalnom skydivingu)... 
Bezpecne otvaranie rezervy v 500 metroch je tiez este podla mojho nazoru a skusenosti z paraglidingu neista - asi by som to riskol do 300 metrov v tomto pripade, bo stupaky sa zlievaju kdesi okolo 200 metrov, tazko povedat, ako sa to tyka burky. Som rad, ze zijete, hoci vas nepoznam :)))

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6
AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com
All right reserved

 
< Předch.   Další >