Hledání

Přihlášení

Home arrow Články arrow Zajímavosti arrow Odvážný gen
Odvážný gen PDF Tisk E-mail
Autor: Maria Rabat, 2002, 27. 09. 2007 (5583x shlédnuto)

DNA Čím to je, že někteří lidé vyžadují vzrušující a nebezpečné zážitky, jaké poskytuje například divoká horská dráha, zatímco ostatní zůstávají raději v klidu s nohama pevně na zemi? Odpověď je jednoduchá: geny. Vědci odhadují, že přibližně za 35 procent rozdílů mezi námi jsou zodpovědné geny. Ovlivňují náš přístup ke sportu, knihám a touze mít ve svém životě trochu toho nebezpečí.

Badatelé z University of Western Ontario objevili 336 párů dospělých dvojčat, na kterých se snažili porozumět tomu, jak geny ovlivňují tyto oblasti zájmu. Odpovědi na otázky typu „Můj obecný vtah k luštění křížovek je..." umožnili vědcům poukázat na to, které oblasti byly více ovlivněny genetickými dispozicemi.

Z celkem 30 oblastí jich na 26 měly geny vliv a jízda na horské dráze byla na prvním místě tohoto seznamu. Závěr: Touha po dobrodružství začíná už v rodině. Stejně tak i lidský přístup k sociálním otázkám (jako potrat nebo trest smrti), otázkám rovnosti (imigrační politiky apod.) či sportu. Na druhou stranu, orientace na intelektuální koníčky má v genetice malý základ.

Nelze říci, že by existoval jeden specifický „parašutistický gen". Vědci spíše předpokládají, že záleží na charakterových vlastnostech a fyzických schopnostech - přičemž obojí jsou děděné znaky.

Dodatek 4000.cz

V souvislosti s tímto článkem si dovolujeme odcitovat část článku z Psychologie dnes. Autorem je Jakub Hučín, viz http://jakub.hucin.cz/genetika.html .

Dobrodružná osobnost a geny

Při hledání genů ovlivňujících osobnost narazili vědci na jedenáctém chromozomu na gen nazvaný D4DR. Je to předpis na bílkovinu zvanou dopaminový receptor. Tato látka pomáhá při přenosu nervového vzruchu mezi jednotlivými nervovými buňkami. Samotný gen D4DR může mít několik variací. Vždy má uprostřed proměnlivou sekvenci, která se opakuje dvakrát až jedenáctkrát. Většina z lidí má čtyři nebo sedm kopií této sekvence, ale někteří lidé mají dvě, tři, pět, šest, osm, devět deset nebo jedenáct. Čím větší je počet opakování, tím méně účinný je dopaminový receptor při vázání dopaminu. Delší gen D4DR znamená nízkou citlivost na dopamin v určitých částech mozku, zatímco krátký gen D4DR znamená vysokou citlivost. Při několika výzkumech nevelké skupiny lidí se ukázalo, že u lidí, kteří měli vysokou potřebu vyhledávat změnu a dobrodružství, se vyskytovala s mnohem větší pravděpodobností jedna nebo více kopiíí dlouhého genu D4DR. Lidé s delšími sekvencemi tohoto genu mají nízkou citlivost na působení dopaminu, proto potřebují v životě větší dobrodružství, aby získali stejně silné prožitky, jaké lidé s krátkými geny získávají z obyčejných věcí. Proměnlivostí genu D4DR je však možné vysvětlit pouze zhruba 4 % případů lidí s vyšší potřebou vyhledávání životních změn. Je tedy pravděpodobné, že existují ještě další geny, jejichž variace odpovídá variaci v osobnosti člověka. Při velmi hrubém odhadu může existovat až 500 genů, které jsou proměnlivé ve shodě s lidskou osobností.




  Komentáře (7)
RSS komentáře
 1 Přidal Hanka, 27. 09. 2007 18:36
A tímto na našem webu vítám všechny, kteří mají zmutovaný nebo delší gen D4DR :grin
 2 Přidal Laky, 27. 09. 2007 19:49
zajimalo by mě jaký ho mám Já?
 3 Přidal stefoun, 01. 10. 2007 09:03
Pekný článeček. Taky trochu fušuju do genetiky a biologie. Takovéto závislosti jsou moc pěkné, ale pozor, tyhle geneticky podmíněné vlastnosti osobnosti mužou být ošemetné. V biologii máloco funguje na 100%, viz. 4% závislost na délce D4DR genu, to už je na hranici statistické chyby. Lidské chování je ohromě komplexní záležitost, do které zasahují i takové jevy, které by nás stěží kdy napadly. Kromě výchovy a genetiky (což jsou v obou případech vlastnosti dedičné) se do lidké osobnosti muže promítnout např. vliv parazitů, které v sobě nosíme. Pěkným příkladem je jednobuněčný parazit koček, Toxoplasma kočičí. Tahle potvůrka dokáže, pokud se do člověka dostane, poměrně účinně manipulovat jeho chováním. V přirozeném koloběhu tohoto parazita takovéto manipulace zvyšují pravděbodobnost přenosu na dalšího hostitele (z postižené myši na kočku). U lidí, kteří přirozenýmí hostiteli nejsou, se to projevuje tak, že infikovaní lidé mají větší tendence provádět sobě nebezpečné věci. Např. se snáze stávají oběťmi dopravních nehod a to ať už jako chodci nebo řidiči. Opět, tahle závislost nefunguje na 100%, pouze se dá říct asi toto: Jsi-li infikován, pravděpodobnost, že na přechodu skončís pod koly automobilu, je o něco vyšší, než že tam skončí člověk neinfikovaný. Každopádně o tom, že nás Toxoplasmy infikují často, svědčí ohromné množství pozitivních nálezů. V západní Evropě se odhaduje promořenost lidské populace mezi 30 až 60%. Těžko říct, jestli napadení jedinci mají větší cukání vyskakovat z perfektně fungujících letadel :zzz dost možná, že ne, ale bylo by to zajímavé.
 4 Přidal Gondo website, 01. 10. 2007 09:18
Z toho vyplývá, že by paragáni měli chodit na pravidelné prohlídky k veterináři :grin
 5 Přidal stefoun, 01. 10. 2007 10:18
Přesně tak, ostatně paragáni jsou povětšinou zvířata sami o sobě. :)
 6 Přidal Wolfíček, 08. 10. 2007 09:45
Na mě tohle neplatí. Je to určitě najaká blbost. Vědci se zpletli. To se holt stává.Venku je sluníčko. Nikdo není dokonalí. To by se padalo. Sakra něco na tom bude :zzz :grin
 7 Přidal Al, 28. 10. 2007 17:08
No, vypadá to, že mám v sobě myšo-kočičí syndrom s dost dlouhýma D4DR genama. Jen se bojím, abych teď, po sezóně, kdy nemůžu vyskakovat s perfektně fungujících letadel, neskončil někde na přechodě pod autem...... 
Raději asi zůstanu přez zimu doma a budu čumět na všechny videa ze sezóny pořád dokola :grin

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6
AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com
All right reserved

 
< Předch.   Další >