Pražská doskočná 2011 |
Povím vám tu starou pověst, jak jsem ji slyšel od muže ne mladého. Bylo totiž tehdy dědu Kritiovi skoro již k devadesáti letům. Tak tedy Poseidón dostav ostrov Atlantský, usadil své děti ze smrtelné ženy na takovémto místě ostrova. Od moře ke středu celého ostrova prostírala se rovina, s ní se pak uprostřed ostrova stýkala hora, na všech stranách mírně vystupující. Na té bydlil jeden z tamních mužů, zrozených na počátku ze země, jménem Euénór, se svou ženou Leukippou; měli jedinou dceru Kleitó. Po ní pak vzplane touhou Poseidón a spojí se s ní, a návrší, na kterém bydlila, kolem dokola silně opevní; vytvoří totiž vzájemně se objímající menší a větší kruhy, střídavě moře a země, tak aby tam pro lidi nebylo přístupu. Potom sám svou božskou mocí bez námahy uspořádal ostrov vzniklý uprostřed: vyvedl zpod země vzhůru dva prameny vody, jeden horký, druhý studený, a dal ze země vyrůst hojnosti rozmanité potravy. Zplodil pak po pěti dvojčatech mužského potomstva, vychoval je a rozděliv celý ostrov na deset dílů; udělil prvorozenému z nejstarších dvojčat matčino sídlo i okolní úděl, a učinil jej králem nad ostatními; ostatní pak učinil vladaři a dal každému vládu nad mnoha lidmi a území velkého rozsahu. Dal pak všem jména, nejstaršímu a králi to, od kterého dostal pojmenování i celý ostrov a moře, totiž Atlantské, protože první král se tehdy jmenoval Atlás.
Bylo pak mnoho zvláštních zákonů o právech jednotlivých králů, ze všech nejdůležitější však ten, že nikdy nepozdvihnou zbraň proti sobě navzájem. Po mnohá pokolení byli poslušni zákonů a chovali se přátelsky k sourodému božskému plemeni; měli smýšlení pravdivé a veskrze ušlechtilé, vedouce si v každém ohledu i vespolek mezi sebou mírně a s rozumem. Proto pomíjejíce vše mimo mravní a tělesnou dokonalost málo cenili vezdejší statky a lhostejně, spíše jako břímě, nesli spoustu svého zlata i ostatního majetku. Nebyli opojeni rozmařilostí ani neupadali do chyb, když by pro bohatství ztráceli vládu nad sebou samými. Ale když božská částka v nich mizela - směšujíc se opět a opět s mnohým smrtelným živlem - a lidská povaha nabývala převahu, tehdy se kazili, a jevili se ohyzdnými tomu, kdo dovedl vidět, protože ztratili nejkrásnější z nejvzácnějších statků, a plnili se nespravedlivou zištností a mocí. Tu pak, když bůh bohů zpozoroval, že řádné pokolení je v bídném stavu, pojal úmysl uvalit na ně trest. A rozhrnuv mocné vody mořské, svrhnul v ně s povrchu zemského ostrov i celé jeho plémě.
Přenesme se tedy při letošní doskočné o téměř 12 tisíc let nazpět, do tajemné země opěvované Kritiem, do Atlantidy. Vypravme se v sobotu 26. listopadu o jedné hodině odpolední do kraje na vnější straně Hérakleových sloupů, kde byla naposledy spatřena v okolí konečné tramvají v Kobylisích. Tam po ní pátrejte a hledejte tajemné znamení Atlanťanů.
Pomněte, že důstojné oblečení, hodnosti a výstroj, odpovídající vašemu stavu, jsou nezbytné. Přiberte též jeden ze skvělých nástrojů či přístrojů, jež byl ve Vaší části ostrova běžně používán, a dnes již sešel zapomenutím. Předveďte věrně novověkému obecenstvu okamžik, kdy a jak zloba bohů smetla Atlantidu s povrchu zemského.
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6 |