Autor: Neil J. Biscoe

http://www.zct.co.uk/skydivemag/

Parašutismus bývá označován za nebezpečný sport. Řada lidí začíná se skákáním právě proto, aby se naučili překonávat strach. Zpočátku to znamená hlavně boj se sebou samým a s vrozenými instinkty.

Než se začneme zabývat způsoby překonávání strachu, měli bychom se pokusit porozumět jeho příčinám a důsledkům. Pokud ke strachu zaujmeme správný postoj, můžeme jej využít k dosažení pozitivních výsledků.

Podle vnímání rozlišujeme tři úrovně strachu:

• Úroveň 1: Lechtání u žaludku, „mravenčení“
  (napětí, vzrušení – příjemné)
• Úroveň 2: „Bojuj nebo uteč“
  (vystupňované obavy, neklid, nervozita – stimulující)
• Úroveň 3: „Solný sloup“
  (vše pohlcující zděšení, panika, strnulost – blokující)

Hranice mezi jednotlivými úrovněmi nejsou ostře vymezené; je vhodné na ně pohlížet jako na odstíny šedé, přičemž úroveň 3 odpovídá nejtmavší barvě.

Mnoho lidí tvrdí, že při seskocích necítí strach. Osobně si myslím, že to není pravda. Tito jedinci pravděpodobně zakoušejí pouze strach úrovně 1. Běžným lidem stačí k dosažení této úrovně jízda na horské dráze nebo sledování horrorového filmu. Úroveň strachu v těchto případech zůstává nízká vlivem pocitu relativního bezpečí prostředí a vědomí jistoty, že to „dobře skončí“ – prostě se posadíme a „užijeme si to“.

Parašutistický seskok představuje značně odlišnou situaci. Rychlost a hluk vytvářejí mnohem méně přátelské prostředí a navíc se sami musíme aktivně přičinit o výsledek. Extrémní povaha parašutismu má za následek, že většina lidí bezprostředně začne pociťovat strach úrovně 2. Právě na tuto úroveň se proto zaměříme a pokusíme se najít cesty, jak se změnou svého chování vrátit zpět do blízkosti úrovně 1.

Se strachem úrovně 3 se mohou setkat hlavně ti, kdo se parašutismem nezabývají a kterým ke zděšení stačí pouhá představa, že by měli vyskočit z letadla. Přesto se některým začátečníkům stává, že ve dveřích „ztuhnou“ nebo že je strach zcela zablokuje. Pokud je to váš případ, čtěte dál – i vám může tento článek pomoci.

Bojuj nebo uteč

Protože jediný možný „útěk“ v této situaci znamená rozhodnout se neskočit, můžeme předpokládat, že většina čtenářů se rozhodne „bojovat“. Pokusme se tedy rozebrat důsledky, ke kterým stav „bojuj nebo uteč“ vede.

Pocit „bojuj nebo uteč“ nás zasahuje na nejvnitřnější úrovni. Je to projev prvotního pudu fyzické sebezáchovy. Jako takový má zásadní vliv na naše mozkové pochody, smyslové vnímání a schopnosti. Zrychluje se srdeční činnost a do krevního oběhu se dostává adrenalin a noradrenalin, který cítíme všude. Vůči tomuto efektu není nikdo zcela imunní. Naše reakce závisí na tom, jak jej zvládneme.

Pro překonání silných obranných mechanismů svého těla si musíme vypracovat pevný mentální přístup. Instinktivní reakce ne vždy pracují v náš prospěch. Je ironií osudu, že právě ty obranné reakce těla, které by nám měly zajistit bezpečí, nás mohou v parašutismu přivést do nebezpečných situací. Abychom překonali své instinkty, musíme se soustředit na mentální strategie a naučit se využít změněný stav mozku pozitivním způsobem.

Fyzický efekt pocitu „bojuj nebo uteč“ podněcuje naše tělo k reakcím, kterým se ve skutečnosti musíme vyhnout. Vlivem zvýšené srdeční aktivity se mění i naše dýchání. Začínáme dýchat rychle a povrchně nebo dokonce zcela zadržujeme dech. To vytváří napětí a připravuje naše tělo na boj – my ovšem potřebujeme být ve vzduchu uvolnění.

Je prokázáno, že pravidelné a hluboké dýchání v mnoha situacích zmírňuje bolest, napětí a stres. Způsob dýchání je klíčem k fyzickému a pocitovému uvolnění. Vnitřní konflikt mezi přirozeným pudem tělesné sebezáchovy a správným, bezpečným jednáním se zde projevuje v plném rozsahu.

Stočení do klubka

Kromě toho existuje další, často přehlížený fyzický pochod, který může působit problémy při výskoku a s polohou těla ve volném pádu. Pud sebezáchovy zde opět pracuje proti nám. Naše tělo má při velkém ohrožení nebo stresu tendenci bránit se stočením do klubka. Cílem je zajistit ochranu hlavy a genitálií. Bohužel je to pravý opak stabilní, „roztažené“ polohy, která je našim cílem ve volném pádu: hlava má být zvednutá a pánev vytvářet „náběžnou hranu“. Těžko se lze divit, že tyto protiklady mohou mozek zcela zahltit.

Vraťme se nyní na chvíli k příkladu horrorového filmu. Protože víme, že nejde o skutečnost, můžeme mít jistotu, že jeho sledování pro nás nebude mít žádné následky. Skutečný život však takové jistoty nenabízí. I pouhá jízda do blízkého obchodu či jiná každodenní činnost může mít tragické vyústění.

Je smutnou skutečností, že nejen média, ale i naše rodina či přátelé soustřeďují svou pozornost na toto jediné hledisko našeho sportu. Zdrojem děsivých myšlenek jsou představy o možných důsledcích událostí. Nemůžeme se proto divit, že v nestřežených okamžicích se naše myšlení automaticky začne zabývat tím nejméně pravděpodobným důsledkem seskoku. Jakmile se toto uvažování spojí s primárním pudem sebezáchovy, dostáváme se do začarovaného kruhu.

Mentální příprava

Nejprve je vhodné soustředit se na fyzické příznaky. Techniky, které zde popisujeme, jsou součástí mentální přípravy. Velmi doporučuji pravidelně cvičit některou z technik „řízeného dýchání“, které tvoří součást meditací, sebehypnózy atd. Tato cvičení vám pomohou vědomě se soustředit na rytmus vlastního dechu. Když si pak během letu do výšky uvědomíte, že se vaše dýchání mění, připomene vám to, abyste opět začali dýchat správně. To by vám mělo pomoci dosáhnout většího fyzického uvolnění a lepšího soustředění na samotný seskok.

V okamžiku výskoku je napětí nejintenzivnější – byly zaznamenány srdeční frekvence přes 200 tepů za minutu. Pokud při výskoku dostatečně hlasitě pronášíte povely nebo odpočítávání, přinutíte tím plíce k výdechu, který uvolní napětí v prsou. Přirozenou reakcí těla je následné nadechnutí, které vás uvede do správného rytmu dýchání hned na začátku volného pádu.

Využijte svůj dech

Vědomým ovládáním dýchání můžeme ovlivnit to, jak se cítíme. Tento poznatek můžeme zobecnit i na způsob, jakým myslíme. Často se říká, že 75 % seskoku se odehrává na zemi. Zkoušky nanečisto a mentální příprava mají zásadní význam pro všechny úrovně zkušenosti, ale zvláště pro začátečníky, kteří stále „bojují se strachem“. Opakování posloupnosti událostí a akcí přispívá k vývoji svalové paměti a důvěrnému osvojení poloh uvolňovačů. To samo o sobě pomáhá odstranit část napětí a současně nabízí příležitost k procvičování relaxačních technik.

Pokud se naučíte soustředit na svůj dech a celkové uvolnění v této časné fázi, budete to mít ve vzduchu o to jednodušší. Osobně doporučuji procvičit si seskok nanečisto a soustředit se přitom na důkladné uvolnění zápěstí. Zkušenosti říkají, že pokud jsou zápěstí napjatá a ztuhlá, bude takové i celé vaše tělo.

Nemyslete na to, co by se MOHLO STÁT, ale soustřeďte se na to, co CHCETE, ABY SE STALO. Nezapomeňte, že režii seskoku máte plně ve svých rukou – vše, co ve vzduchu uděláte, se nějakým způsobem projeví. V průběhu nácviku na zemi a letu do výšky byste měli stále myslet na fyzické uvolnění a mentální přípravu. Pokud necháte myšlenky volně těkat, začnou dříve nebo později odbíhat nežádoucím směrem.

Pozitivní účinky strachu

I když si to málokdo uvědomuje, strach má také pozitivní účinky. Podívejme se proto i na ně, protože představují další způsob, jak zmírnit vliv strachu. Vědomí nebezpečí nás chrání před nehodami, kterým se lze vyhnout.

Nebraňte se strachu za každou cenu, ale berte jej jako podnět k pozitivnímu jednání. Mějte dost strachu na to, abyste nezapomněli pečlivě kontrolovat dráhu letu, abyste nebrali na lehkou váhu varování a nebezpečné situace. Mějte dost strachu na to, abyste se ujistili, že máte zapnuté AAD a zkontrolované všechny trny. Pokud ve vás vzbuzuje obavy kterákoli součást výstroje nebo činnost při seskoku, promluvte si o tom s někým a ujistěte se – rázem budete mít o starost méně.

A hlavně využívejte svůj strach k důslednému procvičování nouzových postupů. Existuje koneckonců jediná situace, kdy je strach odůvodněný – když po odpočítání zjistíte, že nad hlavou nemáte padák schopný letu. A právě v tento okamžik se všechny sebezáchovné instinkty, které vám dosud činily potíže, mohou opět obrátit ve váš prospěch – pokud ovšem víte, kde máte uvolňovače, a dokážete je instinktivně použít.

Shrnutí

Komentáře (2)

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6
AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com
All right reserved