Kurzy první pomoci

Hledání

Přihlášení

RSS kanály

Odebírejte novinky

Bazar - nejnovější

Koupím padákový komplet
Komplety (09.04.2021)
Icarus Camopies Crossfire II 119
Padáky (27.01.2021)
Komplet bez AAD
Komplety (05.01.2021)
XF-15 115
Padáky (01.12.2020)
Solo II
Přístroje (26.10.2020)


 
= inzerát s fotem

Poslední příspěvky ve fóru

Home
DHC-6 Twin Otter... když vydra, tak dvojitá PDF Tisk E-mail
Autor: Michal Koníček, 25. 11. 2008 (6947x shlédnuto)

otterJe jen málo parašutistů, kteří nemají ve svém logbooku ani jeden seskok z Twin Ottera. S trochou nadsázky se dá říci, že tento letoun sehrál v 80. a 90. letech minulého století v našem sportu stejnou roli, jakou hrál DC- 3 v letech šedesátých.

Ani v současnosti, kdy jsou pro majitele dropzón v důsledku stoupajících cen paliv a údržby obvykle atraktivnější jednomotorové typy, jako PAC- 750 nebo C- 208, není nic těžkého se s „Twinem" na letištích potkat.

Výrobcem Twin Ottera byla firma De Haviland Canada se sídlem v Downsville, Ontario, která byla poměrně úspěšná na civilním i vojenském trhu svými typy Beaver, Otter, Buffalo a Caribou. Některé z těchto letounů, konkrétně Otter a Caribou se    počátkem 60. let aktivně podílely na  operacích ve Vietnamu, kde prokázaly mimořádnou odolnost - a co bylo důležitější - velmi krátký vzlet a přistání. To přivedlo kanadské konstruktéry na myšlenku upgradovat robustní jednomotorový hornoplošník Otter zástavbou dvou turbovrtulových motorů a pro větší odolnost proti bočnímu větru přidat příďový podvozek. Nový typ tak dostal do vínku solidní vyzkoušený drak pístového předchůdce a vynikající, tehdy zbrusu nové, turbovrtulové motory PT- 6A firmy Pratt and Whitney.

Po technické stránce stojí za pozornost vzpěrové obdélníkové křídlo s dvojštěrbinovými klapkami, prostorná kabina, umožňující i přepravu nákladů až do hmotnosti 1930 kg a palivové nádrže s kapacitou 1482 litrů, umístěné pod podlahou kabiny (to je jedna z předností Twina oproti jiným výsadkovým letounům, neboť při tankování není nutné šplhat na křídlo). Předpokládané vojenské využití také obrátilo pozornost konstruktérů k co nejkratšímu vzletu a přistání. Výsledek opravdu nebyl špatný - letoun dokázal vzlétat na 457 m a přistát na 591 m (u novějších verzí jsou parametry ještě lepší). Alternativně mohl operovat na lyžích nebo plovácích.

Prototyp byl imatrikulován CF-DHC-X a uskutečnil první let 20. 5. 1965. Komerční úspěch se dostavil záhy, ovšem v jiné podobě, než výrobce očekával. Zcela totiž zklamal největší předpokládaný zákazník- US AIR FORCE. Americké ozbrojené síly nakonec odebraly jen čtyři stroje pro Aljašskou Národní Gardu a tři pro Akademii vzdušných sil. Ne že by si výrobce v budoucnu mohl na nezájem vojenských uživatelů stěžovat - letouny používá vojenské letectvo Kanady, Francie, Ekvádoru a mnoha dalších zemí - ale největší rozmach zaznamenaly Twiny v civilním sektoru. Zpočátku nešlo o výsadky, ale hlavně o  dopravu na krátké vzdálenosti. Malé lokální společnosti jako Pilgrim Airlines, Air Wisconsin, New York Airways, Metro Airways a mnohé další, záhy rozpoznaly, že nový typ od De Havilanda jim umožní dopravu nejen zlevnit, ale i rozšířit do míst, které dříve nebylo možné pokrýt. Twin Ottery zásobovaly malá sídla na Aljašce a severu Kanady, přepravovaly cestující mezi mezinárodními letišti Newark, JFK a LaGuardia, létaly na ostrovy v Karibském moři, stejně jako na Normanské ostrovy v průlivu La Manche, operovaly nad Antarktidou i v tropech, hasily lesní požáry, v některých městech USA vozily lidi ráno do práce... A od roku 1971 také vysazovaly parašutisty.

Výsadky byly na začátku pro Twin Ottery a jejich piloty jen takový „vedlejšák".

V týdnu se letoun zabýval něčím seriózním, v sobotu ráno přiletěl na dropzónu a po demontáži dveří a sedadel vozil celý víkend skydivery „na kopec". Až do poloviny 80. let, kdy některé dropzóny v Californii koupily vlastní Twiny, také neexistovaly žádné plexisklové rolety, madla ani kameramanské stupačky. S určitým zpožděním jsme se s "dvojitou vydrou" mohli seznámit i v Evropě, třeba na některých německých dropzónách, samozřejmě v Empurii, příležitostně v Lillo, Lapalisse, dále v Portugalsku, Finsku a na dalších místech. Pro běžného skydivera - uživatele - se nabízí srovnání s u nás nejčastěji používaným Turboletem. Velikostí, kapacitou i výkonem jsou oba stroje velmi podobné. Osobně mi na Turboletu víc vyhovuje prostornější trup a nižší podvozek, který umožňuje nástup do letounu bez žebříku. Ve prospěch Twin Ottera mluví již zmíněné jednodušší tankování, obvykle plexisklová dveřní roleta s výborným výhledem a kratší rozjezd. Líbí se mi i vnější dveře pilotní kabiny, díky kterým se pilot nemusí při neplánovaném vystupování a nastupování prodírat kabinou plnou parašutistů.

Pro majitele dropzón je podstatný i fakt, že kanadský letoun létá ve většině zemí jako jednopilotní. "Turbík" ovšem tento handicap více než vyrovnává nízkou pořizovací cenou.

Stejně jako jiná letadla, procházel i Twin Otter během výroby vývojem.

Po vyrobení 115 strojů série DHC-6-100 přešla výroba na typ 200, který se lišil prodlouženým nosem. Výrobce tak reagoval na požadavek zvětšení zavazadlového prostoru.Ten původní je za kabinou pasažérů a nebylo jej možno dále zvětšit, takže konstruktéři vytvořili další v nose letounu. Na jaře 1969 se poprvé objevila verze 300 s novými motory PT6A-27 s vyšším výkonem. Výroba běžela až do roku 1988 a dala celkem 844 kusů všech verzí, což je pro stroj této kategorie úctyhodné číslo.

V souvislosti s verzemi je třeba vysvětlit i pojem Super Otter, který používají pro svá letadla některé dropzóny. Toto označení je neoficiální a ve firemních záznamech se vůbec neobjevilo, jde tedy spíše o reklamní tah. V zásadě lze říci, že stroje první série 100 lze identifikovat podle krátkého nosu, což ovšem neplatí pro plovákové Twin Ottery. Ty létaly s krátkým nosem všechny. Většina letounů, které můžete vidět  na dropzónách je ale těžko zařaditelná - mají např. krátký nos, typický pro starší produkci a silnější motory verzí PT6A-27 nebo 34, opatřené čtyřlistými vrtulemi. Dobrým příkladem je německý D-IDHC, se kterým se můžete setkat na boogies po celé Evropě nebo "Shark Air" z Perris Valley v Kalifornii.

V poslední době to vypadá, že si z tohoto zajímavého letadla zaskáčou I budoucí generace skydiverů. V únoru 2006 firma Viking Air Limited získala práva k výrobě sedmi typů vyráběných v minulosti u De Haviland Canada, včetně DHC-6 a ohlásila znovuzahájení výroby.

Nová verze by měla mít motory PT-6A-34, některé díly vyrobené z kompozitů a další zlepšení. Podle firemních zdrojů by dodávky měly začít už v roce 2009. Ale každá dobrá věc mívá i stinnou stránku - cena za kus by měla být více než 3,5 miliónu USD:-(. Otázkou také zůstává, jak se na celé věci projeví současná ekonomická krize.

Typický příklad nejstarší verze Twin Ottera - izraelský 4X-AHP:

Twin Ottera

 

Jeden ze dvou žraloků z Perris Valey - N708PV:

 

otter

 

 

Twin ve vojenských službách - v tomto případě francouzských:

 

otter

 

D-IDHC, německý letoun verze 300, ale s krátkým nosem:

 

 

otter

 

 

Pokud máte zájem o více fotek Otterů i dalších výsadkových letadel, zkuste:

http://www.aces-high.cz/pages/spotting.htm

 

Skvělé fotky všech možných civilních letadel se dají najít na:

http://www.airliners.net/

 

 

Michal Koníček, D- 27951

    




  Komentáře (8)
RSS komentáře
 1 Přidal Hot1, 25. 11. 2008 22:42
...vyhlašuji sbírku na koupi tohoto letounu... :)
 2 Přidal Petr, 29. 11. 2008 10:47
Bych spis vyhlasil sbirku na windtunnel :p
 3 Přidal hors, 29. 11. 2008 16:53
To přece nemůžeš srovnávat....to je jako postavit místo lyžařskýho vleku lyžařům novou tělocvičnu. Nic proti tělocvičnám jako takovým, ale.......
 4 Přidal Hot1, 29. 11. 2008 22:30
to Petr: nejsem proti, taky potřebná záležitost...ale letadlo je letadlo :) budeme mít dvě sbírky... 
 
to hors: polemika...telocvična je pro lyžaře dobrá na posilování, techniku tam neřeší...windtunnel je pro skydivingisty :zzz užitečná věc...třeba se tam naučí se vymotávat z lemovky od bržďáku... :grin
 5 Přidal Gondo website, 30. 11. 2008 00:05
2 Hot1: Kdo se potřebuje naučit vymotávat z lemovky od bržďáku? :grin
 6 Přidal hors, 30. 11. 2008 11:10
to gondo: no přece já. moji sponzoři mi loni zaplatili hodinu v bedfordu....tak jsem si pod sebe přivázal nákýho místního vola a trénoval sidespiny a vymotávání se z lemovky...párkrát jsem si taky krásně hodil brzdák do ksichtu. miluju to!! 
btw. ty bys tam taky mohl pocvičit jaxe pri odhozu co nejrychleji zbavit křídel od birda :sigh :) 
 
to hot1::):):)
 7 Přidal Hot1, 30. 11. 2008 12:43
...nebude ani jedno ani druhý, to je jasná věc...ale snít se smí, no ne? :roll
 8 Přidal Gondo website, 30. 11. 2008 21:41
to Hors: vůbec nevím, o čem to mluvíš? Jaká křídla? :roll :grin

Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář.
Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte..

Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.6
AkoComment © Copyright 2004 by Arthur Konze - www.mamboportal.com
All right reserved

 
< Předch.   Další >

Statistika

Členů: 22848
Článků: 252
Odkazů: 43
Přístupů: 10259633

Kdo je online

1 host

Anketa

Názor na létání ve větrném tunelu
 

Myšlenka dne

Pro přežití skydivera není důležité jaké bude jeho nejlépe povedené přistání, ale jaké bude to nejhorší za celou jeho skydiverskou kariéru.

Ivan Kraus